Byli jsme na festivalu Dokola. Tohle nám řekli návštěvníci

V září 2026 se v Kampusu Hybernská konal první ročník festivalu Dokola. Dva dny zaměřené na cirkulární ekonomiku, které přitáhly přes 700 návštěvníků a 25 vystavovatelů. Organizoval ho INCIEN (Institut Cirkulární Ekonomiky) a mimo jiné o něm informovala i reportáž ČT Události. Byli jsme tam s Reencle jako vystavovatelé. Ale víc než náš stánek nás zaujalo něco jiného: anketa mezi návštěvníky festivalu, která přinesla překvapivě jasné výsledky o tom, co Čechy trápí a co jim brání žít udržitelněji.

Co návštěvníci festivalu skutečně řekli

U nástěnek v Kampusu Hybernská se zastavilo přes 90 lidí a odpovídalo na otázky o tom, jak vnímají cirkularitu a roli Prahy. Výsledky stojí za pozornost, protože ukazují něco, co se v diskusi o udržitelnosti často přehlíží.

Lidem to není jedno. Chuť chovat se cirkulárně nechybí. Co chybí, jsou informace. Jen 17 % návštěvníků mělo pocit, že ví dost o tom, jak se v Praze chovat cirkulárně. Osvěta a vzdělávání vyhrály jako oblast, kde by se město mělo zlepšit nejvíc.

Úplně největší bariérou je však nedostatek času a lokálně dostupná řešení. Lidé vědí, že by měli méně plýtvat, prodlužovat užitnou dobu věcí nebo kompostovat. Ale v běžném dni na to nemají kapacitu. S tím souvisí i nedostatek řešení poblíž. Je super, že na druhé straně mé čtvrti je komunitní zahrada, ale není v mých silách ji pravidelně využívat, nosit tam bioodpad a podobně. Tohle zjištění je zásadní, protože ukazuje směr, jakým musí jít řešení: musí být jednoduchá a dostupná. Jinak zůstanou jen dobrým úmyslem nebo výsadou těch největších nadšenců.

Bioodpad je top téma. Když se lidé ptali, kde by se Praha měla zlepšit nejvíc, zpracování bioodpadu patřilo mezi čtyři nejsilnější odpovědi (spolu s opravami a půjčovnami, cirkularitou ve veřejných zakázkách a ve stavebnictví).

Proč právě bioodpad tolik rezonuje

Protože je to téma, které se dotýká každé domácnosti. Plýtvání jídlem (nedojedené zbytky, prošlé potraviny) lze samozřejmě snížit lepším plánováním nákupů a vaření. Ale pak je tu druhá kategorie: odpad z přípravy jídla. Slupky od brambor, ohryzky, kávová sedlina, odřezky ze zeleniny. Tohle vzniká vždy, když člověk vaří doma z čerstvých surovin. A paradoxně bychom si přáli, aby tohoto odpadu bylo víc, protože to znamená, že lidé vaří z primárních surovin místo toho, aby kupovali polotovary. A nakonec i když člověk plánuje sebelíp, tak čas od času zbyde i to vařené jídlo. Zvláště pak když jsou v domácnosti i děti. A z pohledu zdravého životního stylu určitě není řešením, aby všechno „dojedl“ rodič.

Podle dat Eurostatu za rok 2023 vyprodukuje průměrná evropská domácnost 69 kg potravinového odpadu na osobu za rok. Při průměrné české domácnosti o 2,3 členech je to přibližně 159 kg ročně na jednu domácnost. Většina z toho stále končí ve směsném odpadu a s ním na skládce nebo ve spalovně.

Je tu ale ještě jeden rozměr, který anketa nepřímo potvrdila. Z naší zkušenosti se zákazníky víme, že jednou z nejčastějších motivací k pořízení Reencle je špatný pocit z vyhazování jídla do koše. Nejde o ideologii. Prostě jim vadí, že něco, co ještě nedávno bylo jídlem, končí v popelnici. To je silná emoce. A je to přesně ten moment, kdy člověk hledá řešení.

Prevence plýtvání: kdo s tím už bojuje

Než se dostaneme k tomu, co dělat se zbytky, je fér říct, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. A v Česku existují organizace, které na tom systematicky pracují.

Zachraň jídlo funguje už přes deset let a v roce 2025 získala ocenění Odpovědná aktivita roku. Jejich projekt Zachraň oběd propojuje firemní jídelny s charitami, aby hotová jídla, která by se jinak vyhodila, putovala lidem v nouzi. Vydali i kuchařku receptů ze zbytků.

Tohle všechno dává smysl a funguje. Ale i při sebelepším plánování nákupů a vaření zbytky vždy vznikají.

Co s tím, co přesto zbyde: proč záleží na jednoduchosti

Možností, jak naložit s kuchyňským odpadem, je víc. Zahradní kompostér, vermikompostér, bokashi, hnědá popelnice. Každá z nich je lepší než směsný odpad. Ale většina z nich vyžaduje něco, čeho mají lidé podle festivalu Dokola nejméně: čas.

Zahradní kompostér potřebuje zahradu, pravidelné otáčení a měsíce trpělivosti. Vermikompostér vyžaduje péči o žížaly, správné vrstvení a nezvládne maso ani mléčné výrobky. Bokashi znamená střídání dvou nádob, uzavřené cykly a hodně práce s výstupem. Hnědá popelnice pak zase skladování jídla doma, vynášení, vracení se s nádobou a ne všude je k dispozici. Každé z těchto řešení funguje, ale každé nám přidává nové povinnosti.

A právě proto věříme, že budoucnost zpracování kuchyňského odpadu je v jednoduchosti. Řešení, které vyžaduje minimum kroků, minimum času a minimum přemýšlení. Protože čím jednodušší řešení je, tím víc lidí ho skutečně použije. Každý den, po celý rok.

Reencle funguje přesně takhle. Postavíte ho do kuchyně. Zbytky z vaření nebo z oběda hodíte dovnitř. Hotovo. Žádné cykly, žádné čekání, žádné vynášení. Přístroj pracuje nepřetržitě a za 24 hodin z odpadu udělá materiál, který můžete po uležení použít jako hnojivo pro rostliny. Zvládne i maso, mléčné výrobky a vařené jídlo. A je tak tichý (28 dB), že ho neslyšíte ani v malém bytě.

To není otázka technologie. To je otázka návyku. A návyk, který vyžaduje jeden pohyb (otevřít víko, hodit zbytky dovnitř), má mnohem větší šanci přežít než návyk, který vyžaduje deset kroků. Pokud má řešení bioodpadu fungovat ve velkém měřítku, pro tisíce domácností a firem, musí být tak jednoduché, aby na něj člověk nemusel myslet. Musí být jako mikrovlnka. Prostě součást kuchyně.

Víc o tom, jak Reencle funguje, najdete na stránce Jak Reencle funguje. Pokud vás zajímají konkrétní modely, podívejte se na Reencle Prime pro menší domácnosti nebo Reencle Gravity pro větší domácnosti, ty co hodně vaří anebo pro firmy.

Zbytky nejsou odpad. Jsou to živiny.

A ještě jedna věc, která se v diskusi o bioodpadu často přehlíží. Kuchyňské zbytky nejsou jen problém, kterého se chcete zbavit. Jsou to živiny. Dusík, fosfor, draslík a celá řada stopových prvků, které se dají vrátit zpátky do půdy. Slupky od brambor, kávová sedlina, odřezky zeleniny. To všechno je materiál nabitý tím, co rostliny potřebují.

Z dat od našich zákazníků vidíme, že hodně z nich má zahradu. A Reencle si pořizují mimo jiné právě proto, aby díky němu měli celoročně lepší materiál pro své záhony a květiny. Ne proto, aby se zbavili odpadu. Ale proto, aby z něj udělali hnojivo, které je kvalitnější a příjemnější než cokoli z obchodu. Víc o tom, jak s výstupem z Reencle pracovat, najdete v našem návodu na použití kompostu.

Festival Dokola ukázal cestu

První ročník festivalu Dokola potvrdil něco, co v Reencle vidíme každý den: lidé chtějí dělat správnou věc. Nechybí jim motivace. Chybí jim čas a jednoduchá řešení.

Zpracování bioodpadu je jedním z témat, kde se dá hodně změnit poměrně rychle. Od prevence plýtvání (Zachraň jídlo) přes komunitní kompostování až po zpracování přímo v kuchyni. Žádné z těchto řešení není konkurentem toho druhého. Všechna se doplňují.

Děkujeme INCIEN a týmu festivalu Dokola za to, že tahle témata dostávají prostor. Těšíme se na příští ročník.

Závěr

Anketa z festivalu Dokola dala jasný signál: Češi chtějí žít udržitelněji, ale potřebují řešení, která se vejdou do jejich dne. Jednoduše, rychle, bez komplikací. Zpracování bioodpadu je oblast, kde to jde. A není to jen o tom zbavit se odpadu. Je to o tom vrátit živiny zpátky do půdy, lokálně a bez zbytečného svozu. Stačí si vybrat cestu, která vám vyhovuje. A pokud hledáte tu nejjednodušší, Reencle vám zabere přesně jeden pohyb: otevřít víko a hodit zbytky dovnitř.

Často kladené otázky